Reportáž psaná Zuzkou a Martinem. Martinova cesta k zisku titulu je psaná v italice.

Fotky od Zuzky

Mistrovství světa studentů 2019 Sydney:

V Sydney se konal šestý ročník mistrovství světa studentů. Někteří hráči z ČR již měli možnost turnaj navštívit v předešlých letech. A právě na jejich doporučení se naše malá skupinka rozhodla vycestovat i tento rok.

Jako první s nápadem zúčastnit se turnaje přišel Honza Sutnar, oslovil mě a myšlenka navštívení Sydney spolu s účastí na turnaji se mi líbila. Samozřejmě jsme se snažili najít i jiné studenty, kteří by měli zájem jet s námi. Nakonec se k nám přidal ještě čerstvý bakalář Martin Junek. 😀 Po rozhodnutí vyjet, jsme začali komunikovat s organizátory a hledat letenky.

Celá akce trvala od neděle 7. července až do následující soboty. Po celou dobu jsme měli zajištěné ubytování a jídlo, hrací místo bylo blízko a proto nebylo třeba platit za dopravu v Sydney. Jediný oříšek bylo dostat se do Sydney. Každý z nás jel odlišnou cestou. Já jsem letěla doslova na budget z Berlína. Mezipřistání mě čekalo naštěstí pouze v Singapuru. Honza cestoval stylově přes Abu Dhabi, a Martin to vzal řekněme trochu oklikou. Původně dvě mezipřistání v Americe se změnili na tři a jeden den zpoždění.

Původní plán prostudovat město o den dřív skončil s Martinovým zpožděním. Druhý den jsem se potkali až na hotelu, kde jsme byly ubytování po zbytek týdne. Při registraci na turnaj jsme každý dostali certifikát o účasti, program turnaje a mikinu univerzity Sydney. Po zbytek dne jsme měli volno a tak jsme s Martinem podnikli první prohlídku města. Avšak oba jsme byli unavení a daleko jsme nedošli. Na večer se hotel začal plnit účastníky turnaje. Na pokoji se bydlelo po čtyřech. Já jsem bydlela se slečnou s Ameriky a s dvěma slečnami z Číny. Naproti tomu Martinův spolubydlící byl Honza Sutnar, Amir Fragman (5D z Izraele) a Razvan Andrei (2k z Rumunska, žijící v Dánsku).

Druhý den nás čekal společný výlet se všemi účastníky turnaje. Po snídani nás vyzvedli dva autobusy, kde jsme byli rozděleni podle národností. První autobus, ve kterém jsme cestovali i my, byl poskládán z korejců, japonců a nás z Evropy či Ameriky. Díky svému hojnému počtu si čínská delegace studentů zasloužila vlastní autobus. Výlet byl skvělý, navštívili jsme snad většinu nejznámějších památek (operu, katedrálu sv. Mary, wildlife zoo, 304 metrů vysokou věž s vyhlídkou na město). Na oběd jsme byli v čínské restauraci „all you can eat“. Večer pak proběhlo slavnostní zahájení, kde byli představení všichni organizátoři, čtyři profi hráči a nakonec i všichni studenti. Na konci prvního dne jsme vytvořili naši neasijskou skupinku (Já, Martin, Honza, Amir Razvan a Mike Fodera), ve které jsme pak cestovali všude a vydali se do víru velkoměsta popíjet. To však skončilo velmi rychle díky prohibici alkoholu, která platí po celé austrálii a vysokým cenám za alkohol v barech. Podařilo se nám nakonec najít obchod s lihovinami, kde jsme si koupili jen něco malého a skromně popíjeli na pokoji.

V úterý ráno jsme vyrazili do kampusu University of Sydney, kde se turnaj konal. Zahájení bylo poměrně krátké, znovu byli představeni hlavní organizátoři turnaje, kteří na velkou hrací desku zahráli každý tah a tím tak zahájili turnaj.

Původně byly hráči rozděleni do čtyř skupin:

Skupina A (4 dan a silnější) – Amir
Skupina B (1 dan – 3 dan)
Skupina C (1 kyu – 5 kyu) – Martin, Razvan
Skupina D (6 kyu – 20 kyu) – Já a Honza
Skupina E (ženy)

Nakonec ale byly pouze čtyři skupiny. Tedy dvě danové skupiny, skupina, kde byly pouze ženy a čtvrtá vznikla spojením skupiny C a D. Martin patřil mezi nejsilnější hráče ve své skupině a po prvním dni odcházel se 3 body. Mně se podařilo ukořistit 1 bod ve druhém kole a Honza první den také ukončil získáním 1 bodu. Malá oslava našich vítězství proběhla opět na hotelu.

(Můj první soupeř byl Lee Hyon Ro. Před každou partií se losovalo, kdo bude hrát první. Můj soupeř si vybral černou a partie začala. Hned na začátku mi nesmyslně skočil do území a vytvořil si velmi slabou skupinku, se kterou utíkal podstatnou část hry. Díky tomu jsem získal spoustu bodů a bez problémů jsem dokráčel k  vítězství o 22 bodů.

Druhou partii jsem hrál s korejským hráčem, kterého jsem pojmenoval Kim Čong-un. Svou podobou si byli téměř identičtí. Skutečným jménem Kwon Minsoo. Vylosoval jsem si černé kameny a rozjel jsem své takřka jediné naučené zahájení. Zhruba v 70 tahu přišel pocit bezmoci, kdy jsem absolutně netušil, co dál. Měl pevné skupiny i vliv a já měl zhola nic. Záhadným způsobem jsem vytvořil velkou stěnu a vykotlil i nějaký ten bod. V koncovce jsem hodně zabojoval a nakonec z toho bylo vítězství o jeden bod.

Třetí partii jsem hrál proti americkému hráči původem z Číny. Jmenoval se Albert Zheng. Opět jsem byl černý a rozjel jsem své klasické zahájení. Jako v předchozí partii jsem spíše hrál na vliv než na body, což vyústilo ve vytvoření velké skupinky ve středu hrací desky. Zdálo se mi, že mám velký náskok a začal jsem betonovat. To se samozřejmě ukázalo jako špatná cesta a náskok se ztenčoval a ztenčoval. Nakonec z toho bylo naštěstí druhé vítězství v řadě o bod.)

Druhý den pokračovali zuřivé boje, zejména u Martina, který byl dosud na turnaji neporažen. Mně se ve čtvrtém kole podařilo ukořistit druhý bod od soupeře ze skupiny C, pravděpodobně nejslabší člen skupiny, přesto jsem byla ráda za výhru se soupeřem, který měl pravděpodobně 5 kyu. Ostatní hry byly jasné, vzhledem k soupeřům, jejichž síla se pohybovala od 1-3 kyu. Přesto jsem se snažila vždy na 100%. Martin také nasadil všechny své síly s mnohem větším úspěchem. Na konci dne měl pouze jednu prohru a odcházel s prvním místem ve své skupině.

(Ranní partie byla opravdu důležitá. Hrál jsem s korejskou slečnou Jang Ji eun. Byli jsme poslední dva neporažení v turnaji. Opět jsem začal klasicky s černými. Ukázalo se, že hlavně korejští hráči prahnou primárně po jistých bodech a já rozjel zase tu vlivařinu, o které si myslím, že mi vůbec nejde. V partii jsem se však mohl opět spolehnout na silnou koncovku. Téměř v neutralech jsem zkušeně zahodil 4 kameny, čili 8 bodů. Viděl jsem již ztraceně tuto hru, nakonec třetí vítězství v řadě o jeden bod.

Pátou partii jsem sehrál s hráčem King Meng Eng. Trochu překvapivě jsem znovu zvolil černou barvu. V úvodu jsem soupeři daroval jisté body výměnou za obrovskou zeď. Ta se nakonec rozpadla a okamžitě jsem začal prohrávat. Podařilo se mi v druhém rohu zabít velkou skupinu, soupeř ji ovšem po Kryštovsku záhadným způsobem zachránil a mně nezbývalo, než vzdát.

V šesté a zároveň poslední partii byl mým soupeřem Rajiv Daxini. Teprve podruhé jsem hrál s bílými. Průběh partie byl odlišný oproti předchozím hrám. Snažil jsem se tvořit jisté body a soupeř hrál hlavně na vliv. Skočil jsem docela dost do jeho území, ale skupinu jsem zachránil a pořádně zredukoval jeho veškeré území a byla z toho výhra o 22 bodů.)

Po bujarých oslavách na hotelovém pokoji jsme všichni ráno vstali poměrně brzy. Odpoledne nás čekalo pouze vyhlášení, a proto jsme se ráno po snídani vydali s Martinem a Razvanem na výlet po městě. Navrhla jsem návštěvu Čínské zahrady, vzdálené asi 15 minut chůze od hotelu, protože, kdo by nechtěl v Austrálii navštívit čínskou zahradu. Nakonec se z toho vyklubal dobrý nápad a po příjemně stráveným dopoledni, jsme zamířili na hrací místo na vyhlášení. Martin přebral cenu za první místo a sklidil si i několik překvapených pohledů z řad asijských hráčů. Večeře proběhla ve stejném duchu, jako ta první. U stolu jsme seděli v naší obvyklé sestavě, ale navíc ještě s několika hráči z Koreji, kteří s námi seděli i u zahajovací večeře. Všichni u stolu jsme zápasili s jídlem, nikdo z nás často nevěděl, jak se dané jídlo jí. Samozřejmě jsme byli znovu v čínské restauraci. Po večeři si Martina odchytila čínská reportérka a za pomoci překladatele, byl Martin podroben interview pro čínské noviny. Údajně šlo o docela velké noviny v Číně, které mají dosah až pro 250 milionu lidí.

V pátek byl znovu naplánovaný výlet pro všechny, tentokrát jsme vynechali město. Zamířili jsme autobusy do 1,5 hodiny vzdálených Blue Mountains. Na místě jsme strávili pouze krátký čas. Rozhodně místo stojí za delší návštěvu. Museli jsme se ale posunout dál. Měli jsme naplánovanou návštěvu na ovčí farmě, kde nám ukázali, jak se nahání ovce za pomoci cvičených psů nebo jak se získává ovčí vlna. Rozhodně to byl silný zážitek, pro někoho, kdo ještě nic takového neviděl. Naplnění novými zážitky jsme se vrátili na hotel, kde jsme naposledy poseděli s novými přáteli.

Rozhodně bychom turnaj rádi všem doporučili. Máte možnost poznat nová místa, na které se, jako student třeba nemáte možnost dostat. Poznáte nové lidi a navážete kontakty po celém světě. Příští rok se bude turnaj konat v Číně na univerzitě Shenzhen (深圳大学英文站). Pokud tedy přemýšlíte nad účastí, rozhodně neváhejte.

Sotva nám skončilo Mistrovství republiky a už tu máme novou příležitost k fandění. V Sydney se zrovna začalo hrát Mistrovství světa univerzitních studentů (oficiální název je International Collegiate Go Tournament), kde máme hned tři zástupce naších barev. Turnaj je totiž navržen tak, aby se ho mohlo účastnit co nejvíce studentů. Je rozdělen do pěti kategorií a účastníci mají proplacené ubytování a stravu.

Kategorie jsou: Skupina A (5. Dan a výše), Skupina B (1-4. Dan) Skupina C (5.Kyu-1. Kyu) Skupina D (pod 5. Kyu) Skupina E (ženy).

Turnaj bohužel nemá webové stránky (nebo jsme je nenašli), ale podle našich informací se turnaje účastní Martin Junek, Zuzana Sajvaldová a Jan Sutnar.

Snad naši bez problémů dorazili a bude se jim dařit!

Pár fotek

Výsledky