Na oběd příliš času nebylo, a tak jsme zavítali do nedalekého nejmenovaného fastfoodu, kde jsme načerpali síly do posledního kola. Lukan na první desce zvítězil velmi rychle, a potvrdil tak roli favorita celého turnaje. Robin měl partii velmi dobře rozehranou, nicméně jeden overplay se mu stal osudným a svou partii prohrál. Honza hrál i v posledním kole proti handicapu, to ho ale nijak nezastrašilo, i díky své trenérce Ádě, kterou měl po celý turnaj po svém boku. Tentokrát to odnesla druhá ze sourozenců Marzových – Larissa, která okusila hořkost porážky s 9 handicapy. Já jsem měl v poslední partii zvýšenou (už tak velmi vysokou) motivaci díky tomu, že partie byla přenášena na KGS. Martin mi nicméně ukázal, proč je velmi silným 4d a nakonec jsem se mu vzdal.

Z turnaje jsme byli všichni nadšeni, organizátoři odvedli opravdu skvělou práci a navíc měli pro účastníky nachystáno spoustu různých cen, tombolu, tsumego, Andrii Kravets byl přítomný pro komentování partií a byl zde připravený bufet pro rychlé občerstvení.

Každému z nás se podařilo vyhrát alespoň jednu cenu, Lukanovi samozřejmě tu hlavní za vítězství v turnaji, Robin cenu za nejvzdálenějšího účastníka a také pár věcí v tombole, já jsem vyhrál cenu pro nejlepší 1-10 kyu, no a nejúspěšnější byl náš nejmladší člen výpravy Honza, který vyhrál ceny za 5 bodů, dále 1. místo v kategorii U18 a také za nejvíce vyřešených tsumego úrovně 11k-20k. A cíle 15 vyhraných partií jsme nakonec také dosáhli.

Turnaj jsme si užili a dost jsme se nasmáli, např. ve chvíli, kdy organizátorka Lena vyhlašovala nejvzdálenějšího účastníka Robina. Řekla, že Robin je z Czechia, ale není si jistá, jak se vysvělovuje Robinovo rodné město, tak se ho zeptala „How is it pronounced?“ a Robin s chladnou tváří odvětil: „It is Czechia“ 🙂

Toť vše, díky za sledování/čtení!

Díky! 🙂

Do druhého kola jsme šli s ambicemi přidat další 4 výhry, nicméně to se podařilo jen 3 z nás. Robin podruhé v turnaji vyhrál o 1 bod (hraje se s komi 7), Honza podruhé zničil svého soupeře, Lukan nedal svým soupeřům žádnou šanci k překvapení a já jsem nakonec s Manjou prohrál v relativně dlouho vyrovnané partii o 13 bodů.

Třetí kolo začínalo až v 18:30, ale to se na bojovnosti naší výpravy nepodepsalo. Honza opět donutil svou soupeřku ke vzdání, Lukan dovedl svou třetí partii také suverénně k vítězství, já jsem Gerda po zabití dvou skupin také donutil ke vzdání, avšak Robin už nedokázal třetí partii dovést k vítězství o jeden bod a svou partii vzdal.

Teď akorát odcházíme z večeře z pizzerie a přesouváme se do JIGS house načerpat síly na zítřejší závěrečná kola.

PS: Honza vzkazuje, že Tim Čech je člověk.