Koukám, že Gerd pořád umí, když potrápil Frantu. 🙂 Super report.

Díky za poturnajový report, Franto. Kdyby ještě existoval eGoban, hned bych tě lanařil do týmu. 🙂

Stejně jako loni se turnaj odehrával v Jena Tower. Do turnaje se zapojilo celkem 48 účastníků a účastnic. Pro všechny bylo přichystáno občerstvení za symbolické ceny, což se v hektickém a časově trochu netradičním programu hodilo. První kolo totiž začínalo v sobotu v 11:30, což pro mnohé z nás znamenalo velmi pozdní oběd, pokud na něj vůbec byl čas. Naštěstí zhruba minutu od Jena Tower je kromě jiného také stánek s výbornými hranolky, kam jsme se několikrát s Honzou Komínem vydali.

Já jsem se v první partii utkal s Tonny Claasenem, jehož styl mi bohužel vůbec nesedl, v partii jsem se celkem trápil a určitě to pro mě byl nejhorší výkon na turnaji. V druhém kole jsem dostal šanci na reparát proti Virzhinii Shalneve, kde už jsem hrál o poznání lépe. Nicméně v přísném kanadském byoyomi 20 kamenů na 5 minut, které mi není vůbec sympatické, jsem neviděl střih, po kterém šla Virzhinie do jasného vedení. Do té doby byla partie velmi těsná. Do 3. kola jsem dostal Gerda Mexe, kterého jsem zde loni v klidu porazil, letos už to ale tak v klidu nebylo. Během ožívání v jeho moyu jsem měl notnou dávku štěstí, úspěšně jsem ožil a poté zvládl i zbytek partii, ačkoliv i zde jsem se nevyhnul komplikacím..

Nedělní ranní kolo začalo v 10:00, kdy mi los opět dopřál další výzvu a velkou zkušenost, když mi přihrál ratingově nejsilnějšího hráče turnaje a také letošního účastníka KPMC za Neměcko – Christophera Kacwina. Z partie jsem měl dlouhou dobu dobrý pocit až do té doby, než soupeř využil mé časové tísně, během které úspěšně využil aji v mém území a získal tak definitivní výhodu na svou stranu. A aby toho nebylo málo, tak do posledního kola jsem opět dostal ratingově silnější hráčku, Manju Marz, s kterou jsem zde loni prohrál. Letos jsem si věřil o něco více, ale ani tentokrát to nevyšlo a v relativně klidné partii jsem prohrál o cca 10 bodů.

Ačkoliv pro mě skončil turnaj se skóre 1:4 a smutkem v očích, prohrál jsem jen se silnějšími soupeři a byla to tak pro mě velká zkušenost.

Honza Komín, který na turnaji poprvé nastoupil jako 1-kyu, potvrdil svůj neustálý progres, zakončil turnaj úspěšně se skóre 3:2, připsal si ratingové body, cenu za nejlepšího hráče do 18 let (Yuze Xing vyhrál cenu za 2. místo, když předvedl velmi dobré výkony) a také si získal cennou zkušenost, protože se dle jeho slov se na turnaji poprvé utkal s danovým hráčem – Thore von Erichsenem (3-dan). Partii jsem měl možnosti vidět, protože jsme toto kolo hráli s Honzou vedle sebe a musím říct, že si Honza nevedl vůbec zle a nedal soupeři partii vůbec zadarmo.

Třetí z české výpravy, Honza Adámek, bohužel nebyl tak úspěšný jako jeho jmenovec, zakončil turnaj se skóre 1:4 a dle jeho slov mu nesedlo především zejména hlučné prostředí místnosti, ve které hrál, jelikož zde hrálo i několik dětí, které byly hlučné ať už během či po partiích.

Turnaj byl z mého pohledu velmi dobře zorganizovaný a oceňuji například tombolu, do které mohl každý hráč vhodit papírek se svým jménem po každé své prohrané partii, a měl tak možnost získat alespoň nějakou cenu utěchy. Na ty, na které se nedostalo, ať už kvůli výkonům nebo tomu, že nebyli vylosování v tombole, tak měli na konci vyhlášení také možnost si dojít pro drobné ceny. Během celého turnaje byl k otázkám a komentářům k partiím k dispozici evropský profesionál Andrii Kravets (1p), který aktuálně v JIGS působí jako učitel.

Rád bych tímto turnaj doporučil pro další roky i dalším českým goistům a goistkám 🙂