Týden začíná normálně pondělím. Já ale udělám výjimku a jako první napíšu o nedělním fotbalovém turnaji. Každá neděle má nějakou aktivitu. Minulý týden jsme  se byli podívat k řece a tento týden jsme se vydali s celou školou hrát na necelé tři hodiny fotbal na umělou trávu. My jsme měli speciální cizinecký tým, který se skládal z Evropanů, Singapurce a Číňana, který se narodil v Americe. Bylo nás tedy celkově sedm v týmu. Elian se Stjepanem se střídali v bráně, protože jim rychle ubíhala energie. Já jsem hrál vždy s Lukanem v útoku a Bártík se dvěma Asiaty urputně bránili. Zbytek školy se rozdělil na dva týmy zhruba po 14 lidech. Naše strategie byla velmi jednoduchá: pečlivě bránit a nakopávat míč do útočné poloviny a popřípadě využívat výšky Lukana. Dlouhé nákopy pak prováděl převážně Elian. Probíhalo to tak, že tým, který vyhraje, hraje pořád dokola, dokud neprohraje, přičemž na výhru stačily vstřelit dva góly. I proti početní přesile jsme dokázali vyhrát první dva zápasy, kde jsme se gólově prosadili já s Lukanem. Ale hlavně kvůli tomu, že jsme neměli žádnou možnost odpočinku, jsme prohráli třetí zápas. Soupeř měl ale taky kvalitní hráče – kromě pár větších kluků také učitele, kteří byli velmi slušně technicky vybaveni a často rozhodovali zápasy. Dohromady jsme hráli osm zápasů z deseti a šest z toho vyhráli. Sedm gólů dal Lukan, já jsem vstřelil čtyři, přičemž jedna branka, kterou jsem trefil z hranice vápna do šibenice se mi opravdu povedla. A pak se jednou trefil i Stjepan, který byl ale hlavně brankářem a obráncem našeho týmu. Celkově jsme to sehráli velmi slušně. Ale i kvůli tomu, že soupeř měl vždycky dvojnásobnou přesilu, jsme byli hlavně já s Lukanem dost vyčerpaní, a tak jsme další dva dny vynechali ranní běhání.

V pondělí začínal jako vždy malý cyklus. Zbyněk hrál v 3-2 a já v 3-1. V tsume-go testech jsme měli průměrně deset bodů, a tak jsme se moc výsledkově nezlepšili. V cyklu se Zbyňkovi dařilo o něco lépe, protože vybojoval čtyři výhry. No a já jsem měl pouze dvě výhry. Mohl jsem si ale zahrát s Xu Yuchen, který má sílu minimálně evropského 6-danu. Tento 12-letý hráč, který byl ze školy nedávno vyhozen, se vrátil, přičemž za trest ale musel začínat právě ve třetí třídě. Ligu však dost přesvědčivě vyhrál, a tak postoupil do druhé třídy. Celkově mě studium v Číně hodně bavilo, i přestože se to na začátku zdálo být velmi těžké. Bohužel už to všechno končí, ale naštěstí díky turnaji v Malajsii ještě ne úplně, ale o tom až zase příště…

Jan Komín

Poslední týden hájil naše barvy ve druhé třídě pouze Bártík. Na turnaji se mu dařilo mít silné soupeře, takže i se čtyřmi body postoupil rovnou do druhé ligy druhé třídy. Tsume-go je tam o poznání těžší než ve třetí třídě, ale i tak se mu často podařil lepší výsledek, než mně ve třetí. Partie sváděl vcelku vyrovnané, ale přeci jen bylo znát, že jsou soupeři o nějaký ten kámen silnější, a tak několik her promarnil na konci chybou v neutrálech nebo maličko ztratil v mikrokoncovce a prohrál o půl bodu. Své prohry nesl těžce, ale když mu Lukan vysvětlil, že jeho soupeři jsou na úrovni evropských šestých danů (doslova řekl „jako Scurge, nebo i silnější“), proběhlo smíření s prohrou přeci jen lépe. Konec týdne se nesl ve volnějším duchu, hodně dětí i učitelů odjelo pryč na turnaj, a tak se nám poštěstilo zažít i výlety mimo školu.

Protože už nám chybí jen několik dní do odletu, můžeme rekapitulovat. Přínosy budou nesporné, i když se nejspíše neprojeví hned. Za sebe mohu říci, že mi řešení problémů asi výrazně mé dovednosti v tsume-go nevylepší, ale tam, kde jsem dřív neviděl nic, alespoň nyní tuším, že tam možná něco je – a mohu se zamyslet i nad pozicemi, které mi dříve přišly naprosto jasné. Také mne částečně opouští můj gobanový idealismus, který nepřežil srážku s tvrdým pragmatismem čínských dětí. Ty jen opakují svých pět šest AI joseki, která docela dobře fungují, i když jsou použita v nevhodném zahájení. Když něco vychází, hned do toho jdou, aji se využije okamžitě, jisté body jsou vždy lepší než imaginární vliv atd… Je asi čas hodit stará joseki z dob před umělou inteligencí a časů bez byoyomi rovnou do koše. Za sebe i Bártíka mohu prohlásit, že měsíc intenzivního tréninku nám napoprvé bohatě stačí, únava už je znát. Delší, třeba dvouměsíční pobyt, zvážíme třeba za rok nebo dva.

Zbyněk Dach

V tomto týdnu nám do první třídy přibyl nový spolužák – Elian. Tsume-go se nám tedy po večerech opravovaly zase o něco příjemněji. Dopolední výsledky však ale byly jako vždy tristní. V úterý jsme se se Stjepanem propadli až na pouhá dvě správná řešení, a tak nás pak čekal opravdu dlouhý večer… Nicméně, oba jsme startovali v lize 1-2. Já se se soupeři moc nemazlil a zaznamenal všech pět výher, ale bohužel už jsem nedostal na rozdíl od loňska příležitost nakouknout do nejvyšší ligy. Stjepan uhrál solidní dvě výhry. Naše partie však byla celkem jednoznačná. Za poslední dobu jsme se třeba v bleskovkách potkali víckrát a ve všech partiích jsem zatím mohl být relativně v klidu. Elian na začátku týdne ochořel, stěžoval si na vzduch. Ale ve skutečnosti je tady úroveň znečištění ovzduší asi tak na úrovni Ostravy, takže na Čínu vysoká kvalita. Každopádně Elianovi se nedařilo a vyhrál jen jednu partii. V tsume-go však nebyl vůbec špatný, ale deset bodů také nepřekonal.
Začátkem týdne se také naše evropská sestava definitivně zkompletovala. Dorazila Li Ting se svými dcerami Lilly (Hu Yufei) a Cherry (Hu Yuying), které zatím danové úrovně nedosahují, a tak byly po testovacích partiích zařazeny do nejnižší ligy 4-3. S nimi přijela z Ukrajiny Olesia Malko 4-dan, která se hlásila na čínský trénink už loni. Poté co se ale dozvěděla, že zde budou přítomni ruští hráči, tak svou účast nepřekvapivě odřekla. Letos jí to tedy konečně vyšlo a prvních pár dní poslouchala lekce a řešila tsume-go ve druhé třídě společně s Bártíkem a Bendem.

Ve čtvrtek se vypravil speciální výlet pro nás Evropany a také čínské profesionály. Doplnily nás také manželky některých učitelů. Jeli jsme asi hodinu autobusem do hor na místo, jehož jméno neznám, ale stále jsme se nacházeli v provincii Zhejiang. Byl to však překrásný park plný chrámů a pagod. Kraj je proslavený vyřezávanými sochami, kterých zde bylo v místních muzeích také plno, zejména zvířata a Buddhové. V neposlední řadě se pak nad údolím nacházel visutý prosklený most. Dolů z kopce se pak člověk mohl svést na bobové dráze, čehož využili Zbyněk s Bártíkem. Odnesli jsme si z tohoto kouzelného místa opravdu pěkný zážitek a hlavně jsme si konečně mohli v přírodě alespoň trochu pročistit hlavy. Více uvidíte na fotkách, album se již chystá. Jakožto Evropani jsme samozřejmě pro místní byli celkem atrakcí, zejména pak blonďatý a drobný Bende.

Od pátku se většina dětí z prvních dvou tříd zúčastnila prestižního amatérského turnaje ve městě, který stále ještě probíhá. Nás Evropany nahnali do jedné třídy a přidali k nám dva Číňany – Ma Siyuan je top hráč 1. ligy a „Wawa“ (jak mu říkáme) hrál poslední cyklus s Elianem. Zapojili se s námi do čtyřkolového turnaje, který jsme dohráli v sobotu. Hrálo se i o drobné finanční ceny v rámci stovek yuanů. Turnaj vyhrál Ma Siyuan, když mě ve finále porazil o 2,5 bodu a mám pocit, že ve svých 12 letech by mohl mít příští rok slušnou šanci proniknout mezi profesionály. V partii o bronz pak Elian oplatil Wawovi porážku z ligy. Stjepan a také Zbyněk s Bártíkem uhráli dvě výhry. Honza a Olesia jednu, Bende žádnou. Velmi zajímavou byla úplně poslední partie turnaje, kdy Zbyněk porazil Honzu o 1,5 bodu. Tsume-go jsme všichni řešili stejné asi na úrovni druhé třídy. Nejlepší výsledek měl v obou případech Stjepan těsně přede mnou. První den také zabodoval zejména Bende, druhý den pak Honza – oba se totiž vždy blížili výsledku Eliana. Naším učitelem tyto dva dny byl Wang Yanhao, který nás pár dní předtím proháněl ve fotbale a tentokrát v tsume-go, při opravování byl totiž velmi pečlivý.

V sobotu večer jsme místo hodiny čínštiny vyrazili s naší učitelkou do města. Trasa po centru byla stejná jako loni, ale přibyly tu nové budovy a také třeba park. Ostatně celé město je opravdu velmi moderní. Stavili jsme se také v nově otevřeném goovém muzeu, kam zřejmě zavítali Evropané vůbec poprvé. Docela slušné promo tam má i naše škola. Naši učitelé a pan Ge jsou tu ve městě velmi vážení. Jinak celkově se zatím ve městě příliš mnoho turistů nenachází, ale s angličtinou už to zase až tak marné není. Navštívili jsme také tržiště a světelnou show na nábřeží. I v neděli nás naše učitelka vzala na výlet – tentokrát na posvátnou horu Lanke zasvěcenou go. Bohužel se dost zkazilo počasí, takže jsme trochu zmokli. Náhodou jsme tam potkali Guo Yuzhenga s několika dětmi, tak jsme prohodili pár slov. Asi zrovna měli i na turnaji v neděli volno, stejně jako my ve škole. I přes psí počasí to bylo moc hezké dopoledne. Následně jsme zašli na oběd do lokální restaurace, která byla na místní poměry dražší, nicméně pro Evropany však laciná. Tady byla pro změnu „atrakcí“ pro místní Olesia, od které navíc vyhandlovali za yuany nějaká eura, asi prostě čistě na památku. Opravdu tady nejsou ještě všude na cizince zvyklý, zejména pak na ty se světlými vlasy.

Zítra začíná v hotelu asi kilometr odsud neoficiální Mistrovství světa juniorských týmů, kterého se zúčastní i tři družstva z Evropy. Ukrajina a Rumunsko jako nejvýše umístěné týmy evropského mistrovství hraného na jaře na IGS. A za podivných okolností se na turnaj dostalo i Německo. Olesia bude kapitánkou Ukrajiny, a tak se již dnes přesunula o dům dál. Elian pro změnu jel navštívit své rumunské kamarády. Stjepan, Honza a Bártík strávili večer nad tsume-go, měli tam ještě nějaké nedodělané opravy. Tradičních večerních bleskovek jsme se tedy zúčastnili jen já se Zbyňkem, ale tentokrát jsme naprosto pohořeli. Zítra ještě spolužáci dohrávají turnaj ve městě, takže těžko říct, co nás čeká. Ale už se nám tu pobyt krátí, ve středu se přesouváme do Kuala Lumpur na turnaj Hedvábné stezky.

Co říci závěrem… Osobně pro mě byl letošní pobyt psychicky mnohem náročnější než loni. Cítil jsem o něco větší nátlak, nejspíš i kvůli ranním tsume-go testům v první třídě, o kterých se mi asi ještě nějakou dobu budou zdát noční můry… Celkově tady dost přituhlo, mám alespoň ten pocit. Ale věřím, že se tento dril projeví velmi brzy. Také mi oproti loňsku chyběly rozbory partií nad gobanem, které jsme s Guo Yuzhengem mívali komorně jen vrchní dvě ligy, takže se během lekce dostalo skoro na každého. Oproti tomu letos měl každý rozbor partie asi tak jednou týdně, maximálně dvakrát, vzhledem k tomu, že nás v první třídě bylo přes dvacet a vždy se rozbory promítaly na plátno. Jsem přesvědčený, že když člověk rozumí alespoň trochu čínsky, tak se ze zdejších rozborů naučí opravdu nejvíce. Honza mě tady na pokoji už nějakou dobu trochu deprimuje odpočítáváním dní, jak se mu odsud nechce… Myslím, že tu byl z nás všech nejšťastnější. Naopak Dachovi jsou natěšeni na očekávanou měsíční dovolenou v Malajsii s celou rodinou a ostatně já se tam na turnaj už těším také.

Rádi bychom závěrem poděkovali panu Ge Yuhong, že jsme mohli v jeho škole studovat v podstatě zadarmo. Místopředsedkyni EGF Li Ting za zprostředkování našeho pobytu. Mirtě Medak (sestře Stjepana) za koordinaci našeho pobytu v době jeho průběhu. A v neposlední řadě patří velký vděk Výboru ČAGo, v čele s předsedkyní Adrianou Podpěrovou, jenž naše cestovní náklady podpořil nemalými finančními částkami ve spolupráci s DIAMOND INTERNATIONAL CORPORATION.

Toť je vše od nás z Číny a brzy nachystáme fotky a videodokumentaci!

pro Goweb napsal Lukáš Podpěra

.  .