Barážovými utkáními během května se zakončila letošní kvalifikace České ligy družstev. Do soutěže opět přibyla zbrusu nová družstva, proto se nakonec jejich počet vyšplhal na 22 a počet zúčastněných hráčů vysoko přes stovku.

Papírově nejsilnější družstvo Praha-Můstek A se po loňském triumfu rozhodlo neponechat nic náhodě a pohodlně drželo náskok na první příčce od začátku až do konce soutěže. Jeho hráči vyhrávali prakticky na všech deskách a zejména trio zkušených 5-danů Jurek-Daněk-Winkelhöfer se poráželo velmi těžko. Brněnský klub So-Imba tentokrát postavil dva přibližně rovnocenné týmy, které nakonec oba relativně pohodlně postoupily ze druhé a třetí příčky. Tým „S“ táhl jako obvykle Ondřej Kruml a v týmu „O“ dokonce směřoval Jan Prokop k celkové neporazitelnosti, o kterou ho nakonec v posledním kole připravil Jan Hora z pražského Můstku. Nejtvrdší boj se jako obvykle rozhořel v první lize o čtvrtou postupovou příčku. Na úvod sezóny se držel hned v závěsu za lídrem tabulky Weiqi Club Praha A, který chtěl odčinit loňský nezdar v podobě nepostupu. Během zimy se tomuto družstvu začly kupit velmi smolné, někdy až tragikomické prohry. I Lukáš Podpěra tentokrát našel v kvalifikační fázi přemožitele. V posledním kole tak došlo k přímému zápasu o postup, ve kterém Karlovy Vary urvaly potřebnou remízu pro opětovné zajištění čtvrté příčky. Karlovarská stabilní čtyřka (Šilt-Grosser-Gerner-Hertl) tak znovu slavila postup a hráčům pražského klubu tak zbyly jen oči pro pláč. Ve skutečnosti mohly do bojů o postup promluvit i slovenští hráči z Go klubu Košice, za jejichž A-tým exceloval především Ondrej Králik. Celkově uhraných šest remíz znamená, že se k němu obvykle dokázal přidat některý z kolegů, jako například Boris Dovčík, který znamenal nejpřekvapivější výhru tohoto celého ročníku proti Ondřeji Šiltovi. Oproti loňskému ročníku zaznamenal velký propad TJ Union Plzeň, jenž vyústil v boj o záchranu a uhájení předposlední příčky opravdu v posledních momentech. Na samotné barážové utkání si však plzeňští povolali mimo jiné juniorka Bartoloměje Dacha a pohodlně ubránili prvoligovou příslušnost. Černý Petr tentokrát připadl Frýdku-Místku, jenž většinu ročníku nenastupoval v nejsilnější danové sestavě, a proto sestoupil o patro níže.

Druhou ligu ovládl možná trochu překvapivě ale velmi zaslouženě A-tým klubu z Písku. Jiří Bartoš se ukázal jako velmi zajímavá posila, když většinu svých soupeřů na druhé desce bez problémů porazil. Real Brno chtěl postoupit zpět mezi elitu a nakonec se prokousal do barážového utkání. Během sezóny našli Ondřej Kachyňa a Jan Šebela přemožitele opravdu málokdy, ale v klíčovém utkání sezóny zvítězil jen jeden z nich, což na postup stačit nemohlo. Střed tabulky byl celkově velmi vyrovnaný a družstvo So-Imba ?! nakonec obsadilo třetí příčku, což se může jevit velmi překvapivě. Soupisku totiž sdílel se So-Imba O a danoví hráči tak za něj vůbec nenastupovali. Jednociferní kyu-hráči jako Dan Makalouš či Jan Novotný však pravidelně sbírali body. Silný A-tým Ostravy nakonec skončil o skóre čtvrtý. Možná by to dotáhl i výše, kdyby stabilním stavebním kamenem nebyl pouze Aleš Rak. Za ním se totiž střídala soupiska jak na kolotoči. Praha-Můstek B disponoval hned několika danovými hráči, ale většinou také nenastupovali pravidelně. Nejstabilnějším hráčem byl jednoznačně Vilém Ries. Go klub Olomouc nakonec těsně unikl záchranářským bojům. Papírově nejsilnější hráč soutěže Chen Zhong totiž prožil slabší sezónu, a tak za něj často museli situaci hasit spoluhráči jako například kapitán Jakub Fridrich. Rovnou do druhé ligy byl před sezónou nasazen nově zrozený tým z Blanska. Jaroslavu Jirušemu se podařilo nalákat hrát opravdu hodně legend z toho regionu, nicméně od sestavy složené ze tří danových hráčů se čekalo opravdu více než sedmé místo. Naštěstí pro Blansko dopadlo barážové utkání hladkým vítězstvím. Weiqi Club Praha B si po loňském triumfu ve třetí lize ověřil, že o soutěž výše se hraje o mnoho náročněji a po dvou remízách se vrací zpět. Polovinu všech výher týmu převážně proti silnějším soupeřům pak zaznamenal Jakub Kratochvíl. Drobnou kaňkou na dramatickém průběhu celé soutěže pak byl relativně vysoký počet kontumací.

Třetí liga přivítala ve svých řadách takřka nepřemožitelného nováčka – Jazvece z Bratislavy. Stylem start-cíl proletěli celou soutěží. Neporazitelným se ukázal zejména zkušený online hráč Peter Gavalčin. Družstva o patro výš se tedy mohou pro příští sezónu těšit na nové zdatné protivníky. Ve zbytku tabulky došlo opravdu k velmi kuriózní situaci, protože téměř až do úplného závěru se na barážovou druhou příčku mohl probojovat prakticky kdokoliv. Nakonec se to povedlo Karlovým Varům B a přestože v utkání o postup nakonec neuspělo, mohou výsledek považovat Vladimír Dicá a spol. za velký úspěch. Nejvíce se boj o postup čekal asi od mladého týmu PromoGo, ale to nakonec zakončilo sezónu se čtyřmi body stejně jako B-týmy Ostravy, Košic a Písku. Mezi nimi o umístění rozhodovala extrémně těsná pomocná kritéria. Druhý rok po sobě startovala ve třetí lize pouze šestice týmu a můžeme tedy jen doufat, že se příští sezónu konečně zkompletuje celá osmička. Možnosti by na to rozhodně byly, protože jsou slyšet hlasy například z Mikulova. A nebo z Liberce či jiných severočeských měst.

Rádi bychom poděkovali za účast všem týmům a fanouškům za famózní podporu! Český pokoj na KGS při středečních utkáních praskal ve švech a běžně se v něm tou dobou nacházelo vysoko přes sto přihlášených uživatelů. Mimo jiné na kanále OhMyGo Ondřeje Krumla můžeme nalézt mnoho rozborů partií z letošního ročníku. A na závěr této sezóny se můžeme těšit ještě na červencové dramatické finále, které se letos odehraje opět v Třebízi u Slaného. Bude se znovu radovat Go klub Můstek jako na titulní fotce z loňského finále?