Letošní kongres se konal na základní škole Rudolf-Hildebrand-Schule v Markkleebergu. Prozíravý jedinec z jediného pohledu na mapu zjistil, že škola je v těsném sousedství jezera Cospudener See a vzal si s sebou plavky. Zvídavý jedinec by se pak dozvěděl, že jezero vzniklo kolem roku 2000 zatopením povrchového uhelného dolu. Nakonec plavky nehrály až takovou roli, protože většinu prvního týdne a víkendu bylo stejně pod mrakem nebo s přestávkami pršelo.

V sobotu večer proběhla zahajovací ceremonie a oficiální vyhlášení celoroční soutěže týmů. Zahájení bylo obohaceno projevem každého z přítomných profesionálních hráčů. Někteří z důvodu jazykové bariéry nevystoupili, ale i tak projevů bylo poměrně dost. Aby projevování bylo pro diváky stravitelnější, okořenili pořadatelé ceremonii i variantou na pub-kvíz, které se účastnili právě týmy. Proslovy byly prokládané otázkami, což ceremonii značně oživilo. V pub-kvízu nám skoro uteklo první místo, když jsme nedokázali rozkódovat, co se skrývá pod zkratkou FKK. Nakonec se zadařilo, a český tým získal ve vědomostní soutěži první příčku. Hlavním úspěchem však byla samozřejmě druhá příčka v Mistrovství Evropy týmů.

V neděli ráno, kdy stále probíhala registrace se školní dvůr začal zaplňovat hloučky diskutujících hráčů, kteří očekávali první párování. Školní dvůr s lavičkami k tomu vybízel, a tak nabýval atmosféry studentů čekajících až začne vyučování. Přímo na něm byl připravený pojízdný stánek, kde velmi hubený kluk v síťovaném topu připravoval kávu a prodával drobné občerstvení. Z boku budovy, cestou do tělocvičny, byly pak připravené dva jídelní stánky, kde se v prvním podávala místní klasika: bratwurst mit pommes a v druhém polévky nebo rýže se zeleninovou/masovou směsí do mističek. Zázemí doplňoval kvalitně vybavený go shop s hned vedle sousedícím go bazarem doplněným o výtvarné díla s go tématikou či stolem, kde autor prodával a podepisoval svou knihu Troublemaster Vol.1.
V neděli večer také proběhlo setkání funkcionářů, kteří byli přítomni na kongresu. Při této příležitosti udělil předseda Martin Stiassny Janě Hricové čestnou plaketu za 12 let práce pro EGF.

Hráči byli rozděleni podle ratingu. Čím silnější hráč, tím výše musel vystoupat po schodech. Špička hrála ve třetím patře sekce C. Hráči blízko špičky tolik stoupat nemuseli, protože hráli v sousední budově tělocvičny. Všichni ostatní byly poskládaní po třídách v nižších patrech hlavní budovy. Těsné sousedství jezera mělo ještě jednu výhodu. Díky velké otevřené ploše vál docela silný vítr. Pravděpodobně pro jeho zmírnění je okolí jezera zalesněno. Zeleň stromů snadno dosahovala do třetího patra, kam dovály i závany větru od jezera. Převážné ticho v hracích místnostech (pokud nebylo zrovna narušováno povzdychávajícími dědečky) bylo doprovázeno šuměním listoví v korunách stromů a zeleným světlem.

Časový limit na partie v hlavní turnaji byl více než štědrý. Nezřídka se stávalo, že hráči dohráli partie s více jak hodinou zbývajícího času na hodinách. Což  ale vůbec nevadilo, protože na každý den byly naplánované jedna nebo dvě přednášky. Najít profesionála, který byl ochoten okomentovat partii, zabralo také docela dost času. Například se zdálo, že oblíbený Mateusz Surma komentuje nepřetržitě.

Již druhý den jsme pochopili, že je bez šance náhodné setkání ve městě. A proto jsme zvolili jednu z doporučených hospod Café Puschkin jako naši základnu, převážně proto, že se v ní vařilo. Po odzkoušení jsem se v ní scházeli pravidelně. Na místě byly připravené gobany, a tak jsme si večer zpříjemňovali přehráváním her.

Volná středa umožnila prohlídku města. Zajímavé bylo, že se zvětšující se vzdáleností od centra se zvyšovala intenzita posprejovaných budov. Skoro se zdálo, že některé domy v sebeobraně zvolily cílené posprejování budovy, aby již vytvořené dílo odradilo případného sprejera. Další zajímavostí jsou obří čedičové dlaždice (velikosti dosahující 1,5 x 0,5 m) ze kterých jsou poskládané chodníky.

Ve čtvrtek se pak hrál otevřený turnaj párů, který se hrál po výkonnostních skupinách. Martina Šimůnková s Honzou Adámkem se úspěšně jako jediný český pár probojoval až do semifinále.

Sobota pak začala víkendovým turnajem. Na hracím místě se nečekaně objevil Petr Cipra a i Aleš Cieplý, který měl v následují středu školení rozhodčích. Doplnili řady hráčů odjíždějících po prvním týdnu. Moc díky organizátorům za jejich práci!

 

pro Goweb napsal Jaroslav Kotowski